bakalářská práce pod vedením Ing. arch. Michala Šmolíka
LOKALITA
Návesní parcela v Hlubočepech je lehce svažitá, disponuje výhledem na Prokopské skály, ale momentálně je zastavěna rozpadající se stodolou, která nenaplňuje potenciál místa. Nachází se na rozhraní městštějšího prostředí návsi a vesničtější části obce, kde domy směřují k ulici štítem.
KONCEPT
Návrh objektu je založený především na kontextu okolí, oblasti na okraji Prahy, kde můžeme najít jak charakter městský, tak i vesnický. Právě na místě parcely se tyto dva světy potkávají a vrcholí v kontrastu. Klasicistní hostinec hned vedle zchátralé stodoly. Inspirací tedy byla ona netradiční situace a návrh ji reflektuje. Z pohledu od historického centra nový dům přejímá charakteristiku patrových řadových domů, římsou se drží ve výšce původního hostince. Z pohledu z východu od navazující solitérní vesnické zástavby však dává na odiv vysoký štít se sedlovou střechou, beroucí si inspiraci právě z podlouhlých stavení se sedlovou střechou, jaké zde můžeme spatřit. Z uličních pohledů tedy vždy navazuje a spojuje. Půdorysem se blíží tradičnímu poměru a i přes jeho výšku tedy nevypadá mohutně. Díky podlažnosti hmoty bylo možné zachování velké zahrady. Tento dům respektuje město - nestaví se k němu mrtvou tváří, ale využívá jeho rysy ve svůj prospěch.
POPIS
Dvoupatrový, podsklepený objekt s vícegeneračním využitím se skládá se dvou hmot, uliční, navazující na zástavbu, a zahradní - moderně pojatou přístavbu, která zónuje celý pozemek. Hlavní hmota je zastřešena sedlově, přístavba potom intenzivní zelenou střechou. Ta zaplňuje výhled ze severních oken zelení. V objektu se nachází samostatná jednotka vejminku s vlastní terasou a zázemím. Je napojena na zbylou část podlaží se společenskou částí, tedy obývacím pokojem, kuchyní a jídelnou. Tou prochází celá vnitřní komunikace domu, zádveří, schodiště a propojení s vejminkem. Je tedy pojata jako setkávací středobod celého objektu. Obývací kout s gaučem a televizí je tedy možné umístit do klidové části pokoje s krásným napojením na zahradu a výhledem. V suterénu se nachází druhá společenská místnost - sklípek a také dílna, sklad a místnost pro domácí práce s napojením na shoz prádla, který prochází celým objektem. Druhé nadzemní podlaží poskytuje zázemí dětem, jsou zde umístěny dva pokoje, dvě z chodby přístupné koupelny a šatna. Podkroví je potom přizpůsobeno rodičům, s ložnicí, rozměrnou šatnou a koupelnou a pracovnou s možností ubytování hostů. Fasáda odpovídá konceptu jednotlivých částí domu. Okna na uliční stranu navazují na charakter zástavby a následují pravidelný rastr. Východní strana zachovává čistotu štítové stěny a severní fasáda používá okna skoro čtvercového průmětu, která pozitivně ovlivňují architektonické měřítko. Moderně pojatá přístavba manipuluje s velkoplošným zasklením pro co nejlepší propojení se zahradou. Omítka respektuje barvu původní stavba je zabarvená do okrového odstínu bílé. Zahradní část je omítnuta šedou drážkovanou omítkou. Objekt počítá s recyklací původních cihel a přináší s nimi ohlas původního stavení - dláždí původní půdorys stodoly a mění ho na funkční plochy a terasy. Nové se pojí se starým se vzájemným respektem.